Vážení návštěvníci, Lapidárium je z technických důvodů do odvolání UZAVŘENO. Omlouváme se a děkujeme za pochopení.

Jedna z prvních budov, které se nachází v horní části Výstaviště z pravé strany před Průmyslovým palácem. Naleznete zde dlouhodobou expozici s názvem "Památky kamenosochařství v Čechách od 11. do 19. století". Expozice je otevřena od května do listopadu.

Mezi exponáty jsou mnohá díla, která patří mezi nejkvalitnější umělecké projevy v dějinách českého výtvarného umění. Mezi nejznámější patří např. skulptury z huti Petra Parléře, zdobící původně Staroměstskou mosteckou věž, zlacená socha P. Marie z morového sloupu na Hradčanském náměstí, klasicistní sochy Ignáce Františka Platzera z pražského paláce Goltz-Kinských a několik sousoší zdobících původně Karlův most.

Historie

Lapidárium patří k těm několika málo stavbám, které stály na výstavišti už od samého počátku. Tuto budovu navrhl architekt Antonín Wiehl jako symetrickou k dnešnímu pavilonu Akademie výtvarných umění. Objekt byl v roce 1908 neobarokně přestavěn a dnes je v něm lapidárium Národního muzea. Slovo lapis znamená latinsky kámen. A lapidárium je místo, kde jsou shromážděny a vystavovány cenné kamenné předměty, tedy například sochy, sloupy, pilíře, portály, náhrobky nebo pomníky. První lapidária vznikala již v době zániku Římské říše na místech zaniklých chrámů, měst a osad. Lapidárium Národního muzea dnes opatruje asi dva tisíce vzácných artefaktů, z nichž asi 400 vystavuje. Jsou mezi nimi fragmenty z pražské katedrály sv. Víta, trámové stropy ze zbořených pražských budov a celkově zejména pražské kamenné památky od 11. až do počátku 20. století.